Rodinné krize jsou horší než válka
Co se míry stresu týče, vyrovnají se rodinné krize typu rozvod nebo odchod dětí z domova, válečným traumatům.
Ne snad proto, že by byly stejně tragické, ale proto, že stres si vždycky vezme vše, co mu dáte, a je jedno, jestli jste přišli ve válce o dům a zdraví nebo v míru o životního partnera či děti, které odešly studovat do zahraničí. Proto se rodinné krize nevyplácí podceňovat a bagatelizovat je třeba tvrzením, že se dnes rozvádí každé druhé manželství nebo že odchod dětí z domova je přirozený proces, ze kterého není potřeba dělat tragédii.
Nikdo jiný za vás neposoudí, do jakého stresu jste se dostali a nikdo vám taky neporadí spolehlivou cestu ven.
Několik obecných rad ovšem existuje:
Tou první je, že čas léčí. Nechte si dostatečný prostor na to rodinnou krizi zpracovat, nespěchejte na sebe. Další je, že nesmíte zapomenout dobře se o sebe postarat. Nemávejte rukou, v krizi člověk pacifikuje praktické věci, pak pomáhá lidem kolem a na sebe zapomíná. A konečně za třetí, neškodí pochopit, jak vlastně takový stres funguje sám o sobě a jak se mu dá úspěšně čelit bez ohledu na to, co ho spustilo.
Navzdory obecnému přesvědčení není stres nutným zlem moderního života.
Není totiž ani nevyhnutelně nutný, ani výhradně zlý. Začneme tam, odkud se stres bere – u zvířecích instinktů, které ještě stále máme.
Zvíře v nebezpečí, třeba napadené predátorem, je okamžitě ve střehu a připravené buď zaútočit, nebo co nejrychleji utéct. Proto se této primitivní reakci těla, kterou zažíváme i my, říká „útok nebo útěk“. V krvi se nám zvedne hladina stresových hormonů, srdce nám začne bít rychleji, svaly se prokrví a zostří se nám smysly. Jenže nečelíme rozzuřenému tygrovi nebo medvědovi, ale třeba účetní uzávěrce, nebo pubertě našich dětí. Takže ani nezaútočíme, ani nevezmeme nohy na ramena a stresové hormony v krvi ani vybuzený organismus nemají co dělat. Místo pomoci nám začnou škodit – zbytečná pohotovost organismus způsobuje únavu, napětí a podrážděnost.
Stres
Únava?
Nemůžete spát?
Trápí Vás vyčerpání?
Nemůžete se
soustředit?
Vyzkoušejte adaptogen Rhodiola rosea.
Zkuste se adaptovat.
Termín adaptogen poprvé použil a zavedl sovětský vědec Nikolaj Lazarev, který také přesně specifikoval, co musí rostlinné látky, řazené mezi tzv. adaptogeny splňovat. Adaptogenní rostlinné drogy jsou jedinečné ve své schopnosti udržovat rovnováhu hormonů a imunitního systému a pomáhají organismu udržovat stabilní vnitřní prostředí. V praxi to znamená, že zvyšují odolnost organismu proti nepříznivým vlivům vnějšího i vnitřního prostředí prostřednictvím široké škály fyzikálních, chemických a biochemických faktorů a celkově normalizují a zlepšují stav organismu. Navíc nesmí mít žádné vedlejší, nebo dokonce negativní účinky.
Mezi známé adaptogeny patří i nenápadná rostlina Rhodiola rosea, česky rozchodnice růžová. Je to nenápadná rostlina, která je příbuzná rozchodníků, tlustic, netřesků…tedy vlastně rostlina známá ze skalek nebo alpinií. Její druhové jméno „růžová“ nikterak nesouvisí s její barvou nýbrž s vůní, je cítit po růžích.
Rozchodnice růžová je v České republice jediným druhem rozchodnice, navíc je kriticky ohrožená. Hojně se a vyskytuje především v arktických a vysokohorských oblastech severní polokoule, od Sibiře přes Skandinávii až po arktické oblasti Kanady. Účinné látky, obsažené v rostlině jsou zařazeny právě mezi zmíněné adaptogeny.
Rhodiola rosea byla pro své posilující účinky ceněna a používána již antickými Řeky a Vikingy. Vikingové ji používali k posílení před těžkou fyzickou námahou a bojem. Například při dlouhých výpravách žvýkali její kořeny. Byla dobře známá také v Číně a v oblastech Sibiře. Již tehdy byla využívána k podpoře fyzického i duševního výkonu. Říkalo se jí růžový kořen nebo polární kořen, ale dokonce i zlatý kořen, což odráží její význam.
Kromě únavy a fyzické či mentální zdatnosti jsou studie v současné době zaměřené také na vliv adaptogenů na délku života, a důležité jsou jejich antioxidační účinky, uplatňují se v prevenci nebo léčbě některých onemocnění srdce, dále cukrovky, používají se jako podpůrná léčba při léčbě neurologických a psychiatrických onemocnění, zejména se pak používá pří léčbě mírných forem depresí. Četné studie se věnují také zlepšení sportovního výkonu nebo regeneraci po sportu.
Extrakt z jejích kořenů a oddenků do současnosti využívá tradiční čínská medicína, lidové léčitelství, ale i moderní fytomedicína.
Mezi moderní léčivé přípravky s obsahem extraktu z rozchodnice růžové patří bezesporu přípravek Vitango. Více o něm zde.
