Přírodní lék s obsahem extraktu
z kořene rostliny Rhodiola rosea
K léčbě:
- Projevů stresu
- Tělesné i duševní únavy
Pomáhá:
- Zvyšovat Vaši odolnost vůči stresu
Dodejte tělu energii
a zbavte se stresu
Stres
Co je to vlastně stres a jak
mu lépe rozumět?
Adaptogeny
Rhodiola rosea je adaptogen, víte co to znamená?
Rozchodnice růžová
Říkalo se jí růžový kořen nebo polární kořen, ale dokonce i zlatý kořen, což vystihuje její význam.
Vitango je adaptogen
A jak vlastně může ovlivnit naši reakci na stresové situace?
Stres
Co je to vlastně stres a jak mu lépe rozumět?
Navzdory obecnému přesvědčení není stres nutným zlem moderního života. Není ani nevyhnutelně nutný, ani výhradně zlý. Začneme tam, odkud se stres bere – u zvířecích instinktů, které ještě stále máme.
Zvíře v nebezpečí, třeba napadené predátorem, je okamžitě ve střehu a připravené buď zaútočit, nebo co nejrychleji utéct. Proto se této primitivní reakci těla, kterou zažíváme i my, říká „útok nebo útěk“. V krvi se nám zvedne hladina stresových hormonů, srdce nám začne bít rychleji, svaly se prokrví a zostří se nám smysly. Jenže nečelíme rozzuřenému tygrovi nebo medvědovi, ale třeba účetní uzávěrce, nebo pubertě našich dětí. Takže ani nezaútočíme, ani nevezmeme nohy na ramena a stresové hormony v krvi ani vybuzený organismus nemají co dělat. Místo pomoci nám začnou škodit – zbytečná pohotovost organismus způsobuje únavu, napětí a podrážděnost.
V malých dávkách nám stresová reakce může pomoci zdolat nečekanou komplikaci nebo dodržet termín, ale přetrvávající stres vyčerpává naše energetické rezervy. K největším nebezpečím chronického stresu patří onemocnění, jako je hypertenze (vysoký krevní tlak), srdeční choroby, deprese a vyhoření.
První pomocí proti stresu je přemluvit náš vlastní mozek. Do určité míry totiž můžeme ovlivnit svou reakci na krize. Stačí, pokud je nebudeme vnímat jako život ohrožující. Přistupovat k dnešním výzvám s klidem a rozvahou pak zabrání naší hlavě vnímat vytočeného šéfa nebo líného potomka jako rozzuřenou šelmu sápající se nám po krku.
Velkou pomoc najdeme i tam, odkud pocházejí naše prastaré instinkty – v přírodě. Konkrétně v arktických oblastech Skandinávie, Ruska, v Tibetu a Číně, kde až do výšky 3000 m.n.m. roste nenápadná rostlina jménem Rozchodnice růžová. Svoje jméno nedostala podle barvy květů, ty jsou žluté, ale podle vůně růží, kterou vydává její kořen. Právě ten obsahuje látky snižující v krvi hladinu stresových hormonů a dodávající energii našim buňkám. Takže v situaci, která v nás vzbudí prastarou reakci „útok nebo útěk“ vám nejprve pomůže zbavit se látek bijících ve vaší krvi na poplach a potom dodá energii ke zvládnutí celé situace.
Jak působí?
Vitango® je ADAPTOGEN, který:
-
uleví od projevů stresu,
protože normalizuje hladiny stresových hormonů v krvi
-
sníží únavu,
protože zvyšuje množství energie v buňkách.
Jak užívat Vitango®
1 před snídaní a 1 před obědem.
Lék k vnitřnímu užití. Před použitím si pečlivě přečtete příbalový leták. Použití tohoto tradičního rostlinného léčivého přípravku je založeno výlučně na zkušenosti z dlouhodobého použití.
Zní vám něco z toho povědomě?
Pokud ano, možná i vy, stejně jako miliony lidí, trpíte stresem.
Klára, 30 let, svobodná, stará se sama o pětiletou holčičku. Má novou práci, musí dokončit vysokoškolské vzdělání, cítí se vyčerpaná a unavená, nemůže se soustředit, v noci nespí...
Nová práce, starý stres
Každý nový začátek je v životě šance udělat změnu. Když například změníte zaměstnání, říkáte si, že začnete znovu s čistým štítem a nebudete dělat staré chyby - třeba nosit si pracovní problémy domů, číst po večerech maily nebo si v hlavě dokola přemílat problémy s kolegy. Samotný nástup do nového místa mezi nové lidi vám to ale nezařídí, protože příčiny vzniku pracovního stresu si nesete v sobě.
Za váš stres obvykle můžete jen vy a nikdo jiný a mějte na paměti, že každá změna může pomoci i ke změně přístupu. Když už budete vyklízet starý stůl, vykliďte si i pracovní zvyky. Mezi prvními by do koše měl letět zvyk brát si pracovní záležitosti osobně, následovaný chaotickým přebíháním od jedné povinnosti ke druhé a zvykem pracovat i po večerech a o víkendu.
Jestli že vám svíravý pocit kolem žaludku kdykoliv pomyslíte na kancelář přetrval i pak, přistupte ke stresu jako k samostatnému problému, protože vám prostě přerostl přes hlavu. Stačí pochopit, jak vlastně funguje a jak mu úspěšně čelit.
Co je vlastně stres?
Navzdory obecnému přesvědčení není stres nutným zlem moderního života. Není ani nevyhnutelně nutný, ani výhradně zlý. Začneme tam, odkud se stres bere – u zvířecích instinktů, které ještě stále máme.
Zvíře v nebezpečí, třeba napadené predátorem, je okamžitě ve střehu a připravené buď zaútočit, nebo co nejrychleji utéct. Proto se této primitivní reakci těla, kterou zažíváme i my, říká „útok nebo útěk“. V krvi se nám zvedne hladina stresových hormonů, srdce nám začne bít rychleji, svaly se prokrví a zostří se nám smysly. Jenže nečelíme rozzuřenému tygrovi nebo medvědovi, ale třeba účetní uzávěrce, nebo pubertě našich dětí. Takže ani nezaútočíme, ani nevezmeme nohy na ramena a stresové hormony v krvi ani vybuzený organismus nemají co dělat. Místo pomoci nám začnou škodit – zbytečná pohotovost organismus způsobuje únavu, napětí a podrážděnost.
V malých dávkách nám stresová reakce může pomoci zdolat nečekanou komplikaci nebo dodržet termín, ale přetrvávající stres vyčerpává naše energetické rezervy. K největším nebezpečím chronického stresu patří onemocnění, jako je hypertenze (vysoký krevní tlak), srdeční choroby, deprese a vyhoření.
První pomocí proti stresu je přemluvit náš vlastní mozek. Do určité míry totiž můžeme ovlivnit svou reakci na krize. Stačí, pokud je nebudeme vnímat jako život ohrožující. Přistupovat k dnešním výzvám s klidem a rozvahou pak zabrání naší hlavě vnímat vytočeného šéfa nebo líného potomka jako rozzuřenou šelmu sápající se nám po krku.
Velkou pomoc najdeme i tam, odkud pocházejí naše prastaré instinkty – v přírodě. Konkrétně v arktických oblastech Skandinávie, Ruska, v Tibetu a Číně, kde až do výšky 3000 m.n.m. roste nenápadná rostlina jménem Rozchodnice růžová. Svoje jméno nedostala podle barvy květů, ty jsou žluté, ale podle vůně růží, kterou vydává její kořen. Právě ten obsahuje látky snižující v krvi hladinu stresových hormonů a dodávající energii našim buňkám. Takže v situaci, která v nás vzbudí prastarou reakci „útok nebo útěk“ vám nejprve pomůže zbavit se látek bijících ve vaší krvi na poplach a potom dodá energii ke zvládnutí celé situace.
Jakub, 41 let, ženatý, 2 děti 11 a 9 let. Manažer prodejního oddělení, z práce chodí večer, často bývá o víkendech na pracovních cestách, platí hypotéku, živí rodinu, dovolená je sen...
Stres rozhodně není pouze výsadou žen.
Bolesti hlavy a šíje, bolesti zad, svalové napětí, trávicí potíže? I tak se může projevovat stres.
Už vám vše přerůstá přes hlavu? Máte pocit, že už stojíte na pokraji? Ale stále se necítíte na návštěvu lékaře?
Co je vlastně stres?
Navzdory obecnému přesvědčení není stres nutným zlem moderního života. Není ani nevyhnutelně nutný, ani výhradně zlý. Začneme tam, odkud se stres bere – u zvířecích instinktů, které ještě stále máme.
Zvíře v nebezpečí, třeba napadené predátorem, je okamžitě ve střehu a připravené buď zaútočit, nebo co nejrychleji utéct. Proto se této primitivní reakci těla, kterou zažíváme i my, říká „útok nebo útěk“. V krvi se nám zvedne hladina stresových hormonů, srdce nám začne bít rychleji, svaly se prokrví a zostří se nám smysly. Jenže nečelíme rozzuřenému tygrovi nebo medvědovi, ale třeba účetní uzávěrce, nebo pubertě našich dětí. Takže ani nezaútočíme, ani nevezmeme nohy na ramena a stresové hormony v krvi ani vybuzený organismus nemají co dělat. Místo pomoci nám začnou škodit – zbytečná pohotovost organismus způsobuje únavu, napětí a podrážděnost.
V malých dávkách nám stresová reakce může pomoci zdolat nečekanou komplikaci nebo dodržet termín, ale přetrvávající stres vyčerpává naše energetické rezervy. K největším nebezpečím chronického stresu patří onemocnění, jako je hypertenze (vysoký krevní tlak), srdeční choroby, deprese a vyhoření.
První pomocí proti stresu je přemluvit náš vlastní mozek. Do určité míry totiž můžeme ovlivnit svou reakci na krize. Stačí, pokud je nebudeme vnímat jako život ohrožující. Přistupovat k dnešním výzvám s klidem a rozvahou pak zabrání naší hlavě vnímat vytočeného šéfa nebo líného potomka jako rozzuřenou šelmu sápající se nám po krku.
Velkou pomoc najdeme i tam, odkud pocházejí naše prastaré instinkty – v přírodě. Konkrétně v arktických oblastech Skandinávie, Ruska, v Tibetu a Číně, kde až do výšky 3000 m.n.m. roste nenápadná rostlina jménem Rozchodnice růžová. Svoje jméno nedostala podle barvy květů, ty jsou žluté, ale podle vůně růží, kterou vydává její kořen. Právě ten obsahuje látky snižující v krvi hladinu stresových hormonů a dodávající energii našim buňkám. Takže v situaci, která v nás vzbudí prastarou reakci „útok nebo útěk“ vám nejprve pomůže zbavit se látek bijících ve vaší krvi na poplach a potom dodá energii ke zvládnutí celé situace.
Zuzana, 39 let, vdaná, 3 děti – střední a základní škola. Pracuje na plný úvazek jako finanční poradce v bance. Stará se také o nemocnou matku, která toho času bydlí v rodinném domě Zuzany...
Potíže s usínáním a nespavost?
Proč přichází zrovna v takovém období, kdy si právě naopak potřebujete strašně odpočinout? Lehnete si do postele a hlava je v plné pohotovosti, a protože se jedná a celou kaskádu ne jen emočních reakcí, ale také chemických, může být nespavost doprovázena pocením, nevolností, bolestmi břicha….ráno vstáváte stlučení, unavení….vše jen ne odpočatí.
Co je vlastně stres?
Navzdory obecnému přesvědčení není stres nutným zlem moderního života. Není ani nevyhnutelně nutný, ani výhradně zlý. Začneme tam, odkud se stres bere – u zvířecích instinktů, které ještě stále máme.
Zvíře v nebezpečí, třeba napadené predátorem, je okamžitě ve střehu a připravené buď zaútočit, nebo co nejrychleji utéct. Proto se této primitivní reakci těla, kterou zažíváme i my, říká „útok nebo útěk“. V krvi se nám zvedne hladina stresových hormonů, srdce nám začne bít rychleji, svaly se prokrví a zostří se nám smysly. Jenže nečelíme rozzuřenému tygrovi nebo medvědovi, ale třeba účetní uzávěrce, nebo pubertě našich dětí. Takže ani nezaútočíme, ani nevezmeme nohy na ramena a stresové hormony v krvi ani vybuzený organismus nemají co dělat. Místo pomoci nám začnou škodit – zbytečná pohotovost organismus způsobuje únavu, napětí a podrážděnost.
V malých dávkách nám stresová reakce může pomoci zdolat nečekanou komplikaci nebo dodržet termín, ale přetrvávající stres vyčerpává naše energetické rezervy. K největším nebezpečím chronického stresu patří onemocnění, jako je hypertenze (vysoký krevní tlak), srdeční choroby, deprese a vyhoření.
První pomocí proti stresu je přemluvit náš vlastní mozek. Do určité míry totiž můžeme ovlivnit svou reakci na krize. Stačí, pokud je nebudeme vnímat jako život ohrožující. Přistupovat k dnešním výzvám s klidem a rozvahou pak zabrání naší hlavě vnímat vytočeného šéfa nebo líného potomka jako rozzuřenou šelmu sápající se nám po krku.
Velkou pomoc najdeme i tam, odkud pocházejí naše prastaré instinkty – v přírodě. Konkrétně v arktických oblastech Skandinávie, Ruska, v Tibetu a Číně, kde až do výšky 3000 m.n.m. roste nenápadná rostlina jménem Rozchodnice růžová. Svoje jméno nedostala podle barvy květů, ty jsou žluté, ale podle vůně růží, kterou vydává její kořen. Právě ten obsahuje látky snižující v krvi hladinu stresových hormonů a dodávající energii našim buňkám. Takže v situaci, která v nás vzbudí prastarou reakci „útok nebo útěk“ vám nejprve pomůže zbavit se látek bijících ve vaší krvi na poplach a potom dodá energii ke zvládnutí celé situace.
Martina, 42 let, rozvedená, 2 děti na střední škole. Pracuje jako OSVČ, daňový poradce. Má co dělat, aby utáhla domácnost a zvyšující se nároky dospívajících dětí, manžel jí opustil, na děti pravidelně nepřispívá...
Zvýšená spotřeba cigaret, zvýšená spotřeba alkoholu?
Nebo také poruchy přijmu potravy, ať už se jedná o přejídání nebo naopak nechutenství a odmítání jídla, i tak se může projevovat stres.
Co je vlastně stres?
Navzdory obecnému přesvědčení není stres nutným zlem moderního života. Není ani nevyhnutelně nutný, ani výhradně zlý. Začneme tam, odkud se stres bere – u zvířecích instinktů, které ještě stále máme.
Zvíře v nebezpečí, třeba napadené predátorem, je okamžitě ve střehu a připravené buď zaútočit, nebo co nejrychleji utéct. Proto se této primitivní reakci těla, kterou zažíváme i my, říká „útok nebo útěk“. V krvi se nám zvedne hladina stresových hormonů, srdce nám začne bít rychleji, svaly se prokrví a zostří se nám smysly. Jenže nečelíme rozzuřenému tygrovi nebo medvědovi, ale třeba účetní uzávěrce, nebo pubertě našich dětí. Takže ani nezaútočíme, ani nevezmeme nohy na ramena a stresové hormony v krvi ani vybuzený organismus nemají co dělat. Místo pomoci nám začnou škodit – zbytečná pohotovost organismus způsobuje únavu, napětí a podrážděnost.
V malých dávkách nám stresová reakce může pomoci zdolat nečekanou komplikaci nebo dodržet termín, ale přetrvávající stres vyčerpává naše energetické rezervy. K největším nebezpečím chronického stresu patří onemocnění, jako je hypertenze (vysoký krevní tlak), srdeční choroby, deprese a vyhoření.
První pomocí proti stresu je přemluvit náš vlastní mozek. Do určité míry totiž můžeme ovlivnit svou reakci na krize. Stačí, pokud je nebudeme vnímat jako život ohrožující. Přistupovat k dnešním výzvám s klidem a rozvahou pak zabrání naší hlavě vnímat vytočeného šéfa nebo líného potomka jako rozzuřenou šelmu sápající se nám po krku.
Velkou pomoc najdeme i tam, odkud pocházejí naše prastaré instinkty – v přírodě. Konkrétně v arktických oblastech Skandinávie, Ruska, v Tibetu a Číně, kde až do výšky 3000 m.n.m. roste nenápadná rostlina jménem Rozchodnice růžová. Svoje jméno nedostala podle barvy květů, ty jsou žluté, ale podle vůně růží, kterou vydává její kořen. Právě ten obsahuje látky snižující v krvi hladinu stresových hormonů a dodávající energii našim buňkám. Takže v situaci, která v nás vzbudí prastarou reakci „útok nebo útěk“ vám nejprve pomůže zbavit se látek bijících ve vaší krvi na poplach a potom dodá energii ke zvládnutí celé situace.
Otestujte si, jestli i Vy trpíte stresem.
Pro odborníky
Tento obsah je určený zdravotnickým odborníkům. Kliknutím na tlačítko „Ano, jsem odborník“ laskavě potvrďte, že jste zdravotnickým odborníkem, a že jste se seznámil/a s následující definicí: zdravotnickým odborníkem se rozumí osoba, která je oprávněná předepisovat nebo vydávat humánní léčivé přípravky.
Zjistěte více
o dalších produktech
www.schwabe.cz
Čtěte pečlivě příbalové informace. Bronchipret tymián a břečťan sirup a Sinupret forte obalené tablety jsou léky k vnitřnímu užití. Lavekan 80 mg měkké tobolky je léčivý přípravek s obsahem levandulové silice k vnitřnímu užití. Tebokan 120 mg potahované tablety je lék s obsahem extraktu EGb 761® z listů jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba) k vnitřnímu užití. Kaloba 20 mg / 7,5 ml sirup je lék s obsahem výtažku EPs 7630® z Pelargonium sidoides k vnitřnímu užití. Canephron obalené tablety je lék k vnitřnímu užití, použití tohoto tradičního rostlinného léčivého přípravku je založeno výlučně na zkušenosti z dlouhodobého použití.